Bývalí stážisté o IPS

Přestože jsem zahraničních studijních i pracovních stáží absolvovala několik, představuje pro mě IPS dodnes výjimečnou událost.

IPS pro mě v první řadě znamenalo nahlédnout za oponu německé politiky, kterou jsem měla nastudovanou z odborných knih a skript z dob mého vysokoškolského studia. Vidět poslaneckou debatu na vlastní oči, naslouchat projevu kancléřky Merkel před zaplněným plenárním sálem či sledovat hlasování o největší ústavní změně v historii Spolkové republiky Německo se nevyrovná žádné knižní teorii.

Spolu s každodenní prací v poslanecké kanceláři, která se obvykle sestávala z přípravy podkladů, psaní tiskových zpráv, rešerší či doprovázení poslance na nejrůznější setkání a jednání, jsem získala velmi komplexní obrázek o fungování jedné z nejdůležitějších politických institucí.

Kromě toho jsem díky vzdělávacím seminářům pořádaných mimo Berlín měla možnost důkladněji poznat i jiné kouty Německa (Lübeck, Kiel, Bonn, Řezno, Norimberk) a rozdílnou regionální mentalitu. Sledování mistrovství světa ve fotbale přímo v pořadatelské zemi byla už jen pověstná třešinka na dortu.

Absolvování stáže pro mě mělo pozitivní profesní dopad. I díky ní se mi totiž úspěšně podařilo projít výběrovým řízením na ministerstvo zahraničních věcí a nalézt zde takové uplatnění, kde mohu získané kontakty a znalosti využívat i nadále.

V neposlední řadě mě stáž v Bundestagu motivovala k intenzivní práci alumni spolku v České republice. Díky tomu vznikly například tyto webové stránky či je každoročně organizováno přijetí stipendistů v Poslanecké sněmovně PČR.

Jen těžko lze na pár řádcích shrnout pět měsíců nabytých zážitky, setkáváním se zajímavými lidmi, navazováním přátelství, rozšiřováním a prohlubováním pracovních zkušeností a v neposlední řadě budováním kontaktů. Je to něco, co se musí zažít na vlastní kůži.
Šárka Strahalová, IPS 2006

IPS je jednoznačně mojí nejzajímavější a nejkomplexnější zkušeností, kterou se mi podařilo během studia získat. Myslím, že málokterý program dokáže tak dobře propojit práci, vzdělávání a možnost setkat se s vrstevníky z tolika zemí. Kontakt mezi stipendisty z 29 různých hlavně evropských zemí s podobným zájmem o politiku, ale z velmi rozdílých kultur a s rozdílnou historickou zkušeností, neustále dával nové a nové impulsy k velmi zajímavým debatám.

Měla jsem to štěstí, že jsem mohla pracovat v kanceláři poslance, který se zabýval oborem mého studia (Dr. Georg Nüßlein, člen výboru pro ekonomiku a technologie). Práce v kanceláři a možnost chodit na zasedání výborů atd. se proto pro mě stala zdrojem velmi zajímavých informací, které jsem měla k dispozici z „první ruky“, což považuji pro mě za jeden z největších přínosů.

Ročník IPS, který jsem absolvovala, byl velmi specifický a tím zajímavý co do politických událostí. Bylo velmi napínavé z vnitřku dění sledovat komplikovaný proces volby nového prezidenta nebo jak Německo přistoupí k finanční pomoci Řecku. Jak zajímavé ale IPS celkově může být, záleží plně na vlastní iniciativě. O tom jsem se přesvědčila.
Lenka Šolcová, IPS 2010

IPS pro me jednoznačně byla velmi obohacující zkušenost. Pomohla mi lépe porozumět každodennímu „dělání politiky“ prostřednictvím střetávání různých zájmů a motivů. To vše v kontextu různých omezení daných například reálnými možnostmi, politickou linií, strategickými úvahami či časovým horizontem.

Možnost vidět práci ve volebním okrsku, ve výborech a pracovních skupinách parlamentu i debaty v plénu Bundestagu a jejich reflexi v tisku mi umožnily udělat si realističtější obrázek o tom, jak to chodí v politice v zemi s vysokou politickou kulturou. To mi dosud pomáhá při vlastním hodnocení a utváření si názoru na politické dění. A tyto zkušenosti jsem zúročila i v praxi během svého působení v Evropské komisi.

Mnoho jsem se také naučila od svých kolegů stážistů, pocházejících z mnoha zemí a prostředí. Někteří z nich se stali mými přáteli a s mnoha udržuji kontakt dodnes.

IPS proto pro mne nebylo jen záležitostí několika zážitky a poznatky naplněných měsíců v Berlíně, ale obdobím, jehož vliv jsem pociťovala i v minulých pěti letech a které, věřím, mne budou obohacovat i nadále.
Kateřina Svíčková, IPS 2007

Moje berlínská zkušenost je sice na hony vzdálená od toho, co slibovala brožurka IPS programu a co prožili ostatní „řádní“ stipendisté, v tom zásadním se ale neliší: i mně se oněch pět měsíců vrylo jak do paměti, tak do kolonky těch nejcennějších profesních zkušeností v mém životopise.

Tak jako každý vybraný uchazeč jsem se těšila na stáž v německém Spolkovém sněmu, po večerech se proklikávala profily jednotlivých poslanců a zkoumala, který je mi svými názory nejbližší a u kterého z nich by se mi mohlo líbit nejvíce. Jen několik málo dní před odjezdem jsem ale dostala nabídku, které nešlo odolat: totiž poznat, jak to v německé politice chodí nikoli zevnitř, z poslanecké kanceláře, ale zvenčí, z redakce Deutsche Welle (DW). Bundestag totiž své stipendisty pečlivě vybírá a tuší, co jsou zač. Já jsem se vždycky zajímala o politické zpravodajství i publicistiku a nasbírané zkušenosti z médií (mimo jiné ze zahraničního vysílání Českého rozhlasu) jsem zmínila i v přihlášce na program IPS.

Prošla jsem si několika novinovými a rozhlasovými redakcemi, a tak jsem do Berlína odjížděla připravená na ledacos. Ovšem už první minuty v redakci mi vyrazily dech: k vlastnímu překvapení jsem neocitla v redakci té „klasické“ rozhlasové DW, nýbrž DW-TV. Vzhledem k tomu, že jsme doma televizi odjakživa bojkotovali a znali ji jen z vyprávění, mi nebylo zrovna dvakrát do skoku. Čím krušnější ovšem mé televizní začátky byly, tím cennější zkušenost jsem si odnesla.

Poznala jsem, jak to chodí v hlavním sídle DW-TV ve Voltastraße i v politické redakci v nejvyšším patře Bundespressekonferenz hned naproti Reichstagu (a pár hodin strávila přece jen i v rozhlasovém ústředí DW v Bonnu). Zažila jsem každodenní stres i poklidné noční směny, natáčení v terénu i práci ve střižně. Pracovala jsem na reportážích týkajících se německé politiky, společnosti, kultury i showbyznysu, publikovala články na internetových stránkách DW a na poradách hodnotila vysílání z pohledu cizince, který se o Německo zajímá – tedy z pohledu člověka, pro kterého DW vysílá. Teď zpětně mě samotnou zaráží, kolik se toho do těch pěti měsíců vešlo.

Nepřišla jsem ale ani o většinu toho, co zažili mí spolustipendisté. Zúčastnila jsem se všech přednášek i seminářů, zasedání v Reichstagu jsem mohla sledovat z novinářské tribuny, a přestože jsem žádného „svého“ poslance nedostala, neminula mě ani cesta do volebního obvodu: navštívila jsem Flensburg-Schleswig, volební obvod jednoho ze zakladatelů programu IPS Wolfganga Börnsena, navíc v době vrcholící kampaně před volbami do Spolkového sněmu.

Z této berlínské zkušenosti čerpám dodnes. Dostala jsem příležitost poznat, jak to chodí v německé politice i v médiích, a tento německý model mi často slouží jako východisko pro posouzení a porovnání toho, co se děje v České republice.

Od televize jsem sice utekla zpět k rozhlasu, ale DW-TV jsem zůstala věrná alespoň jako divačka.
Tereza Burianová, IPS 2009


V rámci IPS stipendia jsem pracovala v kanceláři poslankyně FDP Nicole Bracht-Bendt, která byla členkou výboru pro rodinu, seniory, ženy a mládež a tzv. dětské komise. Mimoto zastávala ve své frakci funkci politické mluvčí pro témata žen a seniorů. I když tento tematický záběr neodpovídal mým zájmům ani mému zaměření studia či dosavadním pracovním zkušenostem, byla jsem překvapená, jak moc dokážou být v Německu tato v České republice spíše okrajová témata předmětem lítého politického boje. V průběhu mé stáže se v Bundestagu vedly relativně kontroverzní debaty o kvótách pro ženy, státním příspěvku na opatřování dítěte či o slučitelnosti kariéry a rodiny, které velmi zaměstnávaly i naši poslaneckou kancelář.

Moje práce v poslanecké kanceláři se skládala hlavně z odborných rešerší a výtahů – často bylo potřeba přečíst nějaký odborný článek a krátce jej shrnout a předložit poslankyni. Několikrát jsem pomáhala s příspěvky na webové stránky, k náplni mé práce také patřila účast na různých kongresech, kterých se z časových důvodů poslankyně nemůže zúčastnit, ale které ji přesto obsahově zajímají. Pokud v Bundestagu probíhal zasedací týden, doprovázela jsem ji na veškerá jednání výboru, pracovní skupiny, kruhu apod.

V kanceláři vládla velmi příjemná přátelská atmosféra. Moje poslankyně byla velmi srdečná a společenská, určitě jsem neměla pocit, že bych byla v kanceláři přehlížená. Jediným problémem bylo, že jsem neměla svoje stálé pracovní místo.

Obecně vidím jako největší přínos IPS neuvěřitelnou možnost osobní realizace, zkoušení nových věcí a také poznávání kultur a historie dalších zúčastněných zemí. Když se člověk trochu zajímá o společenské a politické dění, má v rámci tohoto programu téměř neomezené možnosti. Současně jsem se hodně naučila od ostatních stipendistů a dozveděla se pro mě nové reálie z jejich zemí. Lidi ze zemí jako Ázerbájdžán, Kazachstán, Gruzie, Bělorusko či Izrael jsem poznala poprvé až  v Berlíně.
Petra Kouřimská, IPS 2012


Díky programu IPS jsem si v praxi osvojila nejen teoretické znalosti německé politiky, ale také jsem začala na svět více nahlížet z různých perspektiv.

Za nejvíc přínosné považuji spojení inteligentních lidí z různých zemí, kteří mají podobné zájmy a kteří se během stipendijního pobytu společně zabývají rozličnými tématy. To se dělo jak při seminářích pořádaných politickými nadacemi, tak při skupinové práci, při níž musel jedinec často „bojovat“ s rozličnými představami jednotlivých členů. Nakonec se však vždy dosáhlo kompromisu a to je to, co si člověk odnese s sebou do života.

V kanceláři tehdejšího poslance spolkového sněmu Christopha Polanda (CDU) se mé úkoly skládaly především z rešerše k tématům z oblasti kultury a zemědělství, psaním tiskových zpráv a dopisů, péče o skupiny návštěvníků z volebního okrsku a z běžných prací spojených z chodem poslanecké kanceláře. Velkým zklamáním pro mne byla např. činnost kulturního výboru, což je ale logické, protože na rozdíl od České republiky se v Německu řeší méně témat na spolkové úrovni.

A na závěr jsem díky IPS navázala nová přátelství, která snad vydrží napořád.
Renata Kopřivová, IPS 2013

Svou stáž v rámci programu IPS jsem absolvoval v kanceláři poslankyně Petry Ernstberger (SPD), dlouholeté členky a v současnosti i předsedkyně parlamentní skupiny pro vztahy Německa s Českou republikou. Díky tomu jsem se tak mohl více dozvědět nejen o fungování německé parlamentní politiky, ale i česko-německých vztahů. Náplní mé práce byla často komunikace s českými ministerstvy i jinými úřady. Jako poslankyně za příhraniční volební okrsky Hof a Wunsiedel měla „moje“ poslankyně i četné zájmy na druhé straně hranice, především na Chebsku, proto jsem byl v kontaktu i s tamními komunálními politiky. Kromě specificky českých témat jsem prováděl i rešerše v mnoha jiných oblastech od zdravotnictví, přes drogovou problematiku po odpadové hospodářství. Pomáhal jsem také zodpovídat dotazy občanů z volebního okrsku, koncipoval podklady pro diskuzní večery či psal uvítací slova do nejrůznějších publikací.

Jelikož moje poslankyně byla tzv. parlamentarische Geschäftsführerin, tedy členkou organizačního výboru, jehož jednání nejsou veřejná, účastnil jsem se zasedání výborů jen zřídka. Mohl jsem ji však doprovázet na setkání s mnoha zajímavými lidmi, od tehdejšího ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, přes různé další české politiky až třeba po bangladéšského nositele Nobelovy ceny míru Muhammada Yunuse.

Specifikem mého ročníku byla i skutečnost, že se dva měsíce po jeho skončení konaly spolkové volby, a pomoc při organizaci volební kampaně tak byla dalším zpestřením pracovního dne.

Kromě samotné práce v poslanecké kanceláři bylo pro mě velkým obohacením setkání a spolupráce s mladými lidmi z mnoha zemí Evropy i světa. Přestože IPS nebylo mou první zahraniční zkušeností, intenzitou každodenního kontaktu i spolupráce na nejrůznějších projektech byla rozhodně výjimečnou. Získal jsem tak nejen cenné kompetence v oblasti interkulturní, ale především přátele, z nichž část zůstává součástí mého života dodnes.

Zajímavou součástí programu byly i různé doprovodné exkurze a semináře, díky kterým jsem poznal nejen fungování politických stran či německou menšinovou politiku, ale i jiné části Německa: od bavorského Hofu přes porýnský Gummersbach až po severomořský ostrov Sylt.

Program IPS je rozhodně jednou z nejvýznamnějších kapitol v mém životě, která mi pomohla posunout se dál nejen v profesní, ale i v osobní rovině. Každému, kdo uvažuje o podání přihlášky do programu, to vřele doporučuji.
Jaromír Mrhal, IPS 2013

Komentáře nejsou povoleny.